na Blog.cz

,,Bianko ! Bianko !" Slyšela jsem jasně hlas své paní a přitom jsem věděla,že tady není. Nemůže tady být. Je to vzpomínka dvacet let stará. A přitom pořád jasná. Možná proto,že je to poslední vzpomínka,kterou si pamatuji.

Mladá Mizukage počkala,dokaď nespatřila celou skupinu jako mizí v uličkách města a poté si k sobě nechala zavolat dva jouniny. Téměř okamžitě se objevil u ní v kanceláři.

,,Přála jste si ?" Zeptal se jeden z nich. Dívka pokývala hlavou a postavila se. Klobouk si nechala spadnutý do čela.

,,Chci,aby jste sledovali tu skupinku z Listové." Oba muži pokývali hlavou. Zůstali však v místnosti,protože jim bylo jasné,že tohle nejsou veškeré příkazy.

,,A chci,aby jste je dnes večer zabili." Další pokývnutí hlavou. ,,A aby to vypadlo,jako nehoda."

,,Že jseš o nějakej ten centimetr vyšší než já,tak si myslíš,že si můžeš dovolat ?" Zasyčela zlostně a přitom přivřela oči do úzké škvíry.

,,Já ale přece nic neřekla…"

,,Ne ?" Skočila ji do řeči Lyra a založila si ruce v bok.

,,Já jenom říkala…" ,,Jenom říkala !" Rozhodila rukama Lyra a přitom se o krok přiblížila k Mayi.

,,To by stačilo." Zavrčel Pantalaimon a skočil mezi obě dívky jako nějaká bojová rasa psa a přitom nebezpečně vycenil tesáky. ,,A teď se laskavě udobřete !"

,,A teď jdeme kam ?"

,,Do sídla Mizukageho."

,,To mě mohlo napadnout," vlepila dlaní do čela a nervózně se usmála. Kolem nich prošli dvě malé děti a vyplázli na ně jazyk.

,,Co jim je ?" Zeptala se hned Kioshi Ino,která šla shodou okolností vedle ní. Ta se jen usmála. ,,Jsme nepřátelé."

,,Proč ?"

Ino si šáhla na svoji ochrannou čelenku,kterou měla kolem pasu. ,,Protože jsme s Listové."

,,Ale ono se opravdu nic nestalo. Jen jsme si povídali." Kiba se ušklíbl. Ale mohlo se stát,kdyby se nestyděl. Akamaru vyštěkl a Kiba ho sebral do náruče a přitiskl k sobě.

,,S kým ?"

,,S Kibou."

,,S Kibou …" Kiba hned věděla,jaké myšlenky se teď honí Ino v hlavě.

,,Políbili jste se ?" Nepatrně se uchechtl a Akamaru vyštěkl.

Kioshi vyprskla a rozesmála se. ,,Jseš normální ?"

Zpomalil krok a zařadil se vedle Ino a Kioshi. ,,A proč ne ?"

Jen co do pokoje,skrze tlusté červené závěsy,pronikl první sluneční paprsek Lyra se napřímila na své posteli a protřela si ospalé oči.