March 2011

15. Epilog

22. march 2011 at 16:44 | Temprence |  Narnia: The Girl from forrest

Katy stála na jedné z mnoha hradních věžiček, hlavu zakloněnou. Její pomněnkové oči hypnotizovaly ztemnělé nebe plné hvězd nad její hlavou.
Přes ramena měla přehozenou bílou kožešinu, která kontrastovala s jejíma havraními vlasy.
Po tváři ji stekla slza a tiše dopadla na zem pod ní. Sklopila zrak a sledovala, jak se vpíjí do podlahy. Hlasitě popotáhla a zapřela se o cimbuří.

14. Zavřené dveře

18. march 2011 at 20:41 | Temprence |  Narnia: The Girl from forrest
"Měl by jsi se otočit," upozornila ho, když si rozpletla vlasy a chystala se převléct. "A nebo bych ti mohl pomoc," zazubil se a jemně ji přetáhl korzet přes hlavu. Její tváře zčervenaly, ale nedala se zahnat do kouta. "Říkal jsi, že se budeš dívat." "A proto bych se neměl otáčet." Obtočil ji ruky kolem pasu a přitiskl k sobě. Jeho rty se spojili s těma jejíma. Zajela mu prsty do vlasů a on ji vykasal dlouhou sukni.
Oba se na sebe zadívali s obavami v očích. Pomalu mu svlékla bílou rozhalenu a dychtivě se přitiskla k jeho nahé hrudi.
Uchopil ji kolem pasu a ona mu ovinula nohy kolem pasu. Nepřestávali se líbat, když s ní ulehl do její velké postele s nebesy.

Nevinný lok

17. march 2011 at 14:45 | Temprence
Fjůůů...
Z dlouhé chvíle a z hodně nudy jsem brouzdala po mnoha internetových stránkách až jsem narazila na jednu, více než zajímavou, kterou jsem ale stejně ještě neměla čas pořádně projít.
Když jsem viděla to zadání, co na mě Povídkář vyprskl, nemohla jsem samozřejmě odolat a hned se pustit do psaní. Je to velmi krátká povídka, psala jsem ji zrhuba dva dny, jeden řádek za hodinu :D
Mojí postavou byl opilý vodník (kterého jsem snad jako jediného dodržela), místem policejní stanice (která působí jako z nějaké špatné kovbojky), první věta Známe se odněkud? (ano, díky ní jsem se pustila do psaní, protože jsem ji prostě viděla před obličejem :D) a téma jsem zapomněla téměř okamžitě.
Neměla jsem čas ji nějak pořádně dopracovat či propracovat, což mě celkem i mrzí. Ale co se dá dělat, že?

13. Taneční střevíčky

13. march 2011 at 14:22 | Temprence |  Narnia: The Girl from forrest


Kaspianova korunovace byla obrovská. Všude bylo plno lidí a všichni provolávali novému králi slávu.
Když se poté průvod vydal městem, vykračoval Kaspianův kůň jako první. Na černých vlasech mu spočinula velká zlatá koruna, ozdobena několika drahými kameny. Po jeho pravém boku kráčel Aslan.
Za nimi seděli na svých koních sourozenci Pevensiovi, a teprve až za nimi Katy. Černé vlasy měla zapletené do copu, na sobě nádherné šaty a kolem krku zlatý řetěz. Usmívala se a mávala všem přítomným.
Radost byla ve vzduchu. Narnie je znovu svobodná.

12. Pomoc

9. march 2011 at 19:39 | Temprence |  Narnia: The Girl from forrest

Zuzana jen letmo ošetřila své dva bratry. Když obvazovala Kaspianovi ruku, letmo se na něj usmála a krátce jej políbila na čelo. "Buď opatrný," zašeptala a princ jako ve snu přikývl.
Poté se vrátila zpátky ke Katy. Oběma rukama sevřela brnění a jeho ostré hrany se ji zaryly do prstů. Snažila se tu bolest nevnímat. Rozevřela tak rozšklebené okraje a pomalu přetáhla brnění přes dívčino hlavu. Poté ji ještě zbavila těžké drátěné košile.

11. Staří přátelé

6. march 2011 at 14:59 | Temprence |  Narnia: The Girl from forrest

Vztekle zařval a ještě s větší razantností se pustil do svých soupeřů.
"Katy, Katy," zašeptal její jméno a uchopil její obličej ve svých rukou. Pokusila se o úsměv, ale obličej měla natolik poznamenaný bolestí, že to spíše připomínalo škleb. Jemně ji pohladil a políbil na čelo. "Vzpomínáš si, jak jsi mi vyhrožovala, co se mi stane, když tady dneska umřu?" Téměř neznatelně přikývla a z hrdla se ji vydal podivný zvuk, který připomínal smích. "Tak teď vyhrožuji zase já tobě!" Napomenul ji a ohnal se mečem po jednom vojákovi.
"Kde je Edmund?" Zeptala se Zuzana, když doběhla k Petrovi, který stál uprostřed bitvy. V jeho očích se zračil strach. Zuzana se přikrčila před jednou ránou a Petr tak mohl setnout hlavu mužovi, který se pokoušel o život jeho sestry.

10. Krev a slzy

5. march 2011 at 19:04 | Temprence |  Narnia: The Girl from forrest

Edmund věnoval jeden letmý pohled Kaspianovi. Tiše přikývl a popadl Katy za ruku dřív, než stihla cokoliv namítnout. Petr poplácal svého mladšího bratříčka po rameni, aby ho usvědčil v tom, že udělal dobré rozhodnutí. Oba se snažili nevnímat dívčino klení a nadávání.

Osudoví hrdinové a jiná sebranka

4. march 2011 at 19:13 | Temprence

Ano, po dlouhé době jsem se rozhodla sepsat něco, co se netýká Narnie. I když je to jenom na oko.
K napsání tohohle článku mě inspirovalo, vlastně i vyhecovala téma týdne vyhlášené ale nikoliv blogem, ale Klubem Snílků, jehož jsem týdenní hrdá členka.
Nuž, nebudu to již dále natahovat. Malé zamyšlení, úvaha, či jak se tomu říká...

9. Připraveni? Vpřed!

3. march 2011 at 18:18 | Temprence |  Narnia: The Girl from forrest

Kaspian sebral Petrovu masku ze země a podal mu ji. S pokřiveným úsměvem ji odmítl.
"Usměj se," sykla neslyšně Katy, "musíš je přesvědčit, že se nic neděje." Hlavou pokynula na dav, který byl shromážděn za jejím zády. Dobře viděli všechny rány, které Petr dostal a jistě se o svého krále obávali.
"Asi mám vykloubené rameno," zamumlal tiše a otočil se směrem k davu. Mezi lukostřelci zahlédl svoji sestru. Usmál se širokým úsměvem, který věnoval nejen jí. Pozvedl svoji zbraň ve vítězném gestu a dav začal jásat.
Poté se otočil zpátky a posadil se na malou židličku. Nahlas si povzdechl a upřel svůj zrak do země. "Co se stane doma, když tady umřu? Víš Edmunde," stočil svůj zrak na svého bratra a na tváři se mu na malý moment objevil úsměv, "vždycky si mi pomáhal. Vždycky si tu pro mě byl a já nikdy…" Jeho slova přešla v tlumený výkřik, když jeho mladší bratr zatáhl za zraněnou ruku. S hlasitým křupnutím se kloub vrátil na své místo.
"Takové kecy si nech na potom," zavrčel nepřátelsky Edmund.

Katy

2. march 2011 at 13:57 | Temprence

Katarina "Katy" Griffins

Její rodiče, paní a pánové jednoho hradu, jehož jméno není vůbec důležité, byli stoupenci Mirazovi, ostatně jako všichni Telmaríni. Její otec, Richard, byl dokonce rytířem Telmaru a na tuhle funkci byl velmi hrdý.
To vše se ale změnilo jednoho dne, kdy Katy ještě ani nebyla na světě. Toho dne dostal její otec zvláštní úkol - popravit svého vlastního vojáka. Za zradu. Richard byl svému králi oddaný a proto mu tento úkol nedělal problémy, vždyť na svých rukou měl krev mnoha jiných lidí.
Jenže tento malý floutek nebyl vojákem, vlastně to byl teprve chlapec. Ruka s jeho mečem se zastavila a nebyla schopna dalšího pohybu. Malý Tarán, jak se chlapec jmenoval, změnil Richardův život.
Nechal chlapce uprchnout, i když předtím mu musel povědět svůj příběh. Ubohý Tarán byl uvězněn a měl být popravit poté, co se jednou na veřejnosti prořekl o Narnii - zemi, kterou si Telmaríni údajně podrobili. Nebyla to tak docela obyčejná země, vlastně vůbec nebyla obyčejná. Skrývala mnoha tajemství - jejím pánem a vládcem měl být hrozivý lev Aslan, jejími obyvateli pak mluvící zvířata a další kouzelné bytosti.
Richard všem těm povídáčkám ze začátku nevěřil, byla to jeho žena Laura, která ho donutila změnit názor. Vzpomněla si na dětské pohádky, které ji babička říkavala na dobrou noc.