April 2011

Nikde nic

27. april 2011 at 21:44 | Temprence |  Rychlé zprávy
Achichouvej. Vidím jak to tady chátrá, ale momentálně nemám sílu s tím něco udělat.
Právě jsme se přestěhovali - tolik k tomu, proč tak málo článků. Přestala jsem kašlat na tréninky a začala jsem s novou zbraní (ale to už o prá měsíců dřív) a konečně začínám mít výsledky. A nebo to možná bude kvůli K. a jeho fandění. Kdyby jste ho viděli, dali by jste mi za pravdu, že toho člověka nejde nemilovat!
Momentálně sháním nový lay. Ale jaksi pořád nic nenacházím :/


3. Několik více a několik méně důležitých věcí

22. april 2011 at 22:14 | Temprence |  Narnia: At the World´s End

Katy zmizela ve své kajutě, Lucku měla za zády. Otevře skříň a vylovila z ní několik kousků oblečení a přiložila je k dívčinu obličeji. "Doufám, že ti budou. Jinak by jsi si musela vzít něco pánského."
Podívá se na všechny šaty, které ji Katy podala a div ji nevypadly oči z důlků. "Ale Katy… to přece nemůžu… jsou,… jsou moc krásné." Černovláska nad tím ale jen máchla rukou a vytáhla jedny podobné ze skříně i pro sebe. "Od té doby, co jsem vylezla z lesů, jsem se o sebe musela začít starat." Pokrčí rameny a upraví si vlhké vlasy před zrcadlem.

2. Vítej na palubě

19. april 2011 at 17:06 | Temprence |  Narnia: At the World´s End

"Zavolám Albertu!" Křikl Eustace ze země. Myslel tím svoji matku - vždy ji oslovoval jménem, přišlo mu to dospělejší. "Jen si ji zavolej," zavrčel skrze zuby Edmund, "a já ji řeknu kdo ji krade karamelky!"
Dlouho trvalo, než se zmohl na nějakou odpověď. Silně dupnul do parket pod svýma nohama a sevřel ruce v pěst. Udělal jeden krok vpřed, ale jeho bratranec už byl u něj. Pohleděl mu do očí a Eustace se i na okamžik zalekl.
V jeho očích se skrývala veškerá pravda - o Bílé čarodějnici, o spravedlivém kralování, o lásce ke Katy. K jeho ještě stále dětskému obličeji prostě nepatřili. Takové oči by měl mít stařík…

1. Nový začátek

16. april 2011 at 18:03 | Temprence |  Narnia: At the World´s End

Ten den pršelo. Lucka seděla na okenním trámu a pohledem sklouzávala po neznámých střechách v novém městě. Edmund tiše otevřel dveře do jejího pokoje a sedl si na okraj postele.
"Je to nespravedlivé," ulevil si konečně, "všechnu smetanu slíznout ti nejstarší." Jeho sestra seskočila a posadila se k němu. Rukou mu chlácholivě přejela po paži. Edmund vzhlédl a pohlédl ji po tváři, která se za deset měsíců změnila k nepoznání. Lucka byla o tolik krásnější a dokonce i o velký kus porostla. Už to nebyla malá holčička, která se ráda schovává ve skříni, ale dorostla do téměř dospělé slečny.

13. Minulost, co za hlavu nehodíš

15. april 2011 at 22:38 | Temprence |  Druhé šance se nedávají
Druhance.jpg picture by tempren-ce
Claire ostřížím zrakem sledovala svoji schovanku. Hruď se ji pokaždé nadmula pýchou a pokaždé ji zabolelo u srdce, když ji viděla cvičit.
Zavřela oči, promnula si kořen nosu a zhluboka se nadechla.
Ne, teď není čas na to myslet, co by bylo, kdyby. Ona měla svoji šanci a nevyužila ji. Může být jenom ráda, že k ní byl někdo tam nahoře tolik laskavý a dovolil ji alespoň okrajově zůstat u toho, co milovala celým svým srdcem. Více než kohokoliv jiného.

Modrá lavina

4. april 2011 at 14:20 | Temprence |  Rychlé zprávy

Zdravím všechny imaginární, ale i těch pár skutečných návštěvníků.
Jednoho neveselého sobotního rána jsem dostala šílený nápad. A protože to bude chvilku trvat, než ten nápad skutečně rozvinu do povídky, rozhodla jsem se ho nejdřív vyzkoušet jen tak na neostro, jakou naději uspět vlastně má.
Přiznejme si to - modrý svět Facebooku pohltil snad všechny. Kdo ho nemá, je nula a kdo ho má je king. Smutné, ale pravdivé. Bouřit se můžete někde jinde.
A facebook pronikl i ke mě, ale co je důležitější - pronikl i k mým literárním hrdinům.
Jak už jsem říkala, v hlavě mám docela promyšlenou povídku (ale o tom, zase jindy) a k jejím hlavním hrdinům bych ráda udělala facebookový profil. Ale nejdříve bych potřebovala zjistit, že o něco podobného existuje zájem. Samozřejmě, že z mojí strany existuje.
Momentálně jsem se rozhola zaměřit na postavu z povídky Druhé šance se nedávají - Michelle. Její statuy budou vždy korespondovat s tím, co se děje v povídce, časem bych ráda dotvořila i další postavy.
A pokud se chcete s Michelle seznámit blíže, prosím. Je to jen na vás...


12. Vnitřní síla

3. april 2011 at 10:55 | Temprence |  Druhé šance se nedávají
Druhance.jpg picture by tempren-ce
Zabalila jsem se do ručníku a vytáhla kosmetickou taštičku, plnou nejrůznějších přípravků, které moji pleť udělají za jista svěží, krásnější a mladší. Netušila jsem, kde se mi to tam všechno vzalo, ale když už jsem to tam jednou měla, rozhodla jsem se to použít. Opatrně jsem otevřela jednu tubičku a přivoněla si k ní. Smrdělo to. Vážně moc. Rychle jsem ji zavřela, hodila do kouta a vytáhla další.
Vyrušilo mě zaklepání na dveře, zrovna v momentě kdy jsem usilovně tiskla bílou tubičku s usmívající se paní. Bílá hmota vylétla příliš rychle a já mohla jen bezradně sledovat, jak přistála na zemi.